Jdi na obsah Jdi na menu

Druhy máty

Máta vodní (Mentha aquatica)
Domovem máty vodní se stala Evropa, Asie i Afrika.

Bylina vytvářející výběžky dosahuje výšky 20–60 cm, má vejčité až elipčité listy tmavě zelené barvy, která občas přechází do červenohnědé. Od června do října můžeme vidět její květenství v podobě hustých kulatých hlavic, které mohou mít světle fialovou až růžovofialovou barvu. Máta vodní rychle roste, proto je třeba jí pravidelně zastřihovat výběžky.

mata-vodni.jpg

 

Máta Peprná (Mentha piperita)
Rostliny rodu máty se snadno kříží a máta peprná je kříženec máty vodní a máty klasnaté nebo máty zahradní. V Evropě se s úspěchem používá už nejméně tisíc let. Používá se k ochucení likérů, jako je Chartreuse a Crréme de Menthe a hojně se pěstuje na výrobu oleje.

Máta je dobrý lék na zažívání a na látkovou výměnu, její olej je vhodný při respiračních obtížích a na kožní onemocnění. Má výborné účinky v chladivých lécích na bolest a na některé typy bolestí hlavy a migrén.

mata-peprna.jpg

 

Máta rolní (Mentha arvensis)
Máta rolní je vytrvalá, aromatická rostlina dorůstající výšky 10-50 cm. Tato máta má plazivé podzemní výběžky přímou nebo na bázi vystoupavou lodyhu, odspodu větvenou. Listy jsou řapíkaté, vstřícné, křižmostojné, vejčité. Květenství je lichopřeslen vyrůstající v paždí horních listů, květy jsou drobné, světle růžové. Plody jsou tvrdky umístěné na dně kalichu. Rostlina kvete od července do září.
Roste v polích, zahradách, na březích rybníků, na cestách, ve vlhkých, hlinitých půdách, na slunci nebo v polostínu. Nemá pěstitelský ani hospodářský význam.

mata-rolni.jpg