Druhy máty
Máta vodní (Mentha aquatica)
Domovem máty vodní se stala Evropa, Asie i Afrika.
Bylina vytvářející výběžky dosahuje výšky 20–60 cm, má vejčité až elipčité listy tmavě zelené barvy, která občas přechází do červenohnědé. Od června do října můžeme vidět její květenství v podobě hustých kulatých hlavic, které mohou mít světle fialovou až růžovofialovou barvu. Máta vodní rychle roste, proto je třeba jí pravidelně zastřihovat výběžky.
Máta Peprná (Mentha piperita)
Rostliny rodu máty se snadno kříží a máta peprná je kříženec máty vodní a máty klasnaté nebo máty zahradní. V Evropě se s úspěchem používá už nejméně tisíc let. Používá se k ochucení likérů, jako je Chartreuse a Crréme de Menthe a hojně se pěstuje na výrobu oleje.
Máta je dobrý lék na zažívání a na látkovou výměnu, její olej je vhodný při respiračních obtížích a na kožní onemocnění. Má výborné účinky v chladivých lécích na bolest a na některé typy bolestí hlavy a migrén.
Máta rolní (Mentha arvensis)
Máta rolní je vytrvalá, aromatická rostlina dorůstající výšky 10-50 cm. Tato máta má plazivé podzemní výběžky přímou nebo na bázi vystoupavou lodyhu, odspodu větvenou. Listy jsou řapíkaté, vstřícné, křižmostojné, vejčité. Květenství je lichopřeslen vyrůstající v paždí horních listů, květy jsou drobné, světle růžové. Plody jsou tvrdky umístěné na dně kalichu. Rostlina kvete od července do září.
Roste v polích, zahradách, na březích rybníků, na cestách, ve vlhkých, hlinitých půdách, na slunci nebo v polostínu. Nemá pěstitelský ani hospodářský význam.